Závěr prázdnin 2024 je velmi teplý. Tak teplý a suchý, že úroda dozrává dříve jak teplem tak i nedostatkem vody. A na ovoce si ještě brousí zobáčky mnohohlavé hejno špačků.
Jak tedy zachránit úrodu? Kromě plašení špačků, což téměř nepomáhá, zbývá sklizení úrody. I když jarní mrazíky spálily mnoho květů na ovocných stromech, úroda jablek v našem sádku je velmi slušná. Obnáší to otrhání, roztřídění, uskladnění a hlavně a přednostně zužitkování jablíček, která jsou nějak poškozená a na uskladnění se nehodí. A že jich je. Vlastně více jak polovina úrody, což je při péči bez postřiků „normální“. Takže konec srpna a začátek září se řídí heslem:
Jablka, jablka, jablka,….
Je to radostná činnost, jen trochu zhuštěná na krátkého časového úseku. A to mě chvílemi přivádí k pocitu stresu. Ale…
Nic se nejí tak horké,….Spolu s manželem to nakonec zvládáme docela plynule. On zajistil otrhání úrody a dovezení na terasu. Já zase roztřídění jablíček na uskladnění a okamžitou spotřebu.
Nojo, ale jak během týdne až dvou týdnů spotřebovat 200 kg jablek ve dvou lidech? Něco rozdáme, něco nasušíme. A co dál?
Moc jsme nerozdali. Mezi známými a v okolí jsou na tom s úrodou všichni podobně. Dokonce jsme nabídli jablka zdarma jen za odvoz. Do moštu nebo na vypálení. Ale nikdo. Máme se vlastně velmi dobře. A špačci a ostatní drobotina vlastně také. Zbyde pro ně toho opravdu hodně.
Co dál: Štrůdl. Jasně. Ten první jsme snědli ještě v ten den. Teď téměř po měsíci už nám stačí jednou týdně.
Zavařit nastrouhaná jablka? Už není kam dávat naplněné zavařovačky. Ale „jede“ u nás smoothie, to ano.
Tak křížaly. Ano. Letos se obzvlášť dobře sušily. Sluníčko sušilo, až se z křížal kouřilo. Zásoby jsou ve spíži.
A zbývá jablečný ocet. Udělala jsem si ho už v loňském roce. A letos dělám dvojnásobnou dávku. Recept na jablečný ocet